Česká krajina prošla ve druhé polovině minulého století výraznou proměnou, a to převážně k horšímu. Ve snaze zjednodušit obdělávání pozemků došlo k likvidaci mezí, alejí a remízků. Následné pěstování několika málo plodin na velkých plochách přineslo potřebu masivního využití umělých hnojiv a pesticidů. Výsledkem je zrychlený odtok vody a její horší kvalita, zesílení eroze a celková degradace půd, výrazné snížení biodiverzity a obecněji vznik fádní a špatně prostupné krajiny.
Postupující změna klimatu nám přinese především změny v rozdělení srážek. Bude méně sněhu i období s mírným, déle trvajícím deštěm. Naopak přibude přívalových dešťů a suchých období. Zpomalení odtoku vody z krajiny zlepšením její schopnosti zadržet srážky je proto pro nás životně důležité. Změna klimatu povede také k dalšímu zhoršení stavu půd a k vyhynutí části původních biologických druhů, nebude-li kompenzována lepší strukturou krajiny a vhodnějšími způsoby hospodaření v ní.
