Cíl 11: Veřejné rozpočty jsou nástrojem realizace dlouhodobých priorit.
11.1 Střednědobý výhled zachovává strukturálně vyrovnané rozpočty, čímž zajišťuje jak stabilizační funkci veřejných rozpočtů, tak jejich dlouhodobou udržitelnost.
11.2 Zvyšuje se efektivita vynakládání veřejných prostředků díky standardnímu využívání nástrojů hodnocení výdajů při tvorbě rozpočtů a monitoringu fiskálních výdajů z pohledu udržitelného rozvoje.
11.3 Fiskální a daňová politika zohledňuje společenské dopady z pohledu udržitelného rozvoje a podněcuje soukromý sektor k rozvoji zelených a sociálních inovací a přispívá k modernizaci ekonomiky na udržitelný hospodářský model.
11.4 Veřejně podporované investice jsou prověřovány z pohledu souladu s klimatickou neutralitou a odolností vůči dopadům změny klimatu a zásadou významně nepoškozovat životní prostředí.
Rozpočty veřejných institucí (zejména státní rozpočet a státní fondy) jsou základním nástrojem státu pro realizaci jeho priorit – slouží k podpoře ekonomického rozvoje, snižování sociálních rozdílů, k optimálnímu přerozdělení prostředků rozpočtu či jako motivace ke snižování nežádoucí spotřeby nebo naopak k investicím do výzkumu a vývoje. Dlouhodobými univerzálními měřítky použití veřejných financí by měla být jejich efektivita, tedy poměřování úspěšnosti veřejné politiky a vynaložených prostředků, hospodárnost a účelnost. Pro zvýšení efektivity a rozvoj systému řízení veřejných financí by měl být využit interní audit a ostatní nástroje moderního řízení. Prováděna by měla být také pravidelná a tematicky orientovaná zpětná hodnocení výdajů (spending reviews).
Udržitelnost veřejných financí se musí opírat tři vyvážené pilíře: kvalitu veřejných výdajů, přijatelnou a udržitelnou strukturu i výši daňových příjmů, a pružnou bilanci příjmů a výdajů, která bude zajišťovat dlouhodobě udržitelný veřejný dluh, a která bude zároveň proticyklická. Tyto pilíře v praxi znamenají, že vynaložené peníze přinesou odpovídající výsledky, zároveň jsou spravedlivě zdaňovány různé skupiny obyvatel s ohledem na demografii, a že není omezována ekonomická aktivita. Pružná bilance příjmů a výdajů umožňuje následně v dobách recese investovat a vyrovnávat tak hospodářský pokles. Užitečným vodítkem mohou být opakovaná doporučení mezinárodních organizací (např. Světová banka nebo OECD), která poukazují na nutnost tvorby střednědobého plánu fiskální konsolidace včetně cesty ke zlepšení strukturální rovnováhy.
Systém veřejných financí musí být připraven také na dopady dalších megatrendů – stárnutí, technologický skok nebo růst nerovností. Zvláštní pozornost musí věnovat také přípravě na dopady změny klimatu a procesu dekarbonizace. Veřejně podporované investice by tak měly být prověřovány z hlediska jejich dopadu na změnu klimatu a odolnosti vůči ní (tzv. climate proofing) a měl by být na ně aplikován princip „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH).