
Cíl 7: Ekonomika následuje světové trendy v oblasti udržitelného rozvoje a domácí sektor je silný.
7.1 Domácí části ekonomiky se rozvíjejí, roste přidaná hodnota jejich výrobků a služeb a zároveň je podporován jejich posun na vyšší pozice v mezinárodní dělbě práce a hodnotovém řetězci.
7.2 Sektor malých a středních podniků roste.
7.3 Zelená a digitální modernizace přispívají k modernizaci české ekonomiky a zajišťují její mezinárodní konkurenceschopnost.
7.4 Zvyšuje se kvalita jak přímých zahraničních, tak i ostatních investic.
7.5 Hospodářství integruje zohlednění environmentálních a sociálních aspektů a aspektů dobré správy (ESG) včetně vztahů v rámci mezinárodního obchodu.
Česká republika stojí před výzvou dvojí transformace ekonomiky – zelenou a digitální. Zelená tranzice a odklon od fosilních paliv jsou cestou ke zvýšení produktivity, posílení udržitelnosti a zajištění konkurenční výhody na světovém trhu. Digitální transformace přináší příležitosti pro zavádění moderních technologií, jako jsou automatizace a umělá inteligence, ale i rizika v podobě zvýšených energetických nároků nebo nových etických otázek. Důraz musí být kladen na podporu malých a středních podniků, které mají největší růstový potenciál, a na efektivní využití domácích zdrojů spolu s přitahováním smysluplných zahraničních investic. Jedním z klíčových opatření v oblasti hospodářských institucí je příprava evaluace dosavadních intervenčních nástrojů, která následně může vést k efektivnější podpoře firem, včetně rodinných podniků, a k posílení celého domácího sektoru.
Současně bude potřeba přehodnotit zaměření podpory exportu a inovací, která by se měla více orientovat na high-tech výrobky a služby namísto silně zastoupeného medium high-tech segmentu, především v automobilovém průmyslu. Klíčovými faktory úspěchu budou podpora výzkumu, vzdělávání a inovací, snížení administrativních bariér a vytvoření ucelené hospodářské strategie. Do roku 2030 bude potřeba připravit českou ekonomiku na nové výzvy digitální éry, včetně rostoucí nerovnoměrnosti dopadů digitalizace, energetické náročnosti a bezpečnostních hrozeb. Stát by měl hrát klíčovou roli jako regulátor a podporovatel technologických a environmentálních inovací, přičemž bude nezbytné udržet technologickou neutralitu a dbát i na sociální soudržnost.