Česká republika má na národní úrovni velké množství strategií (od krátkodobých, přes střednědobé po dlouhodobé). Některé strategie jsou průřezové, jiné jsou tematické či resortní. Poslední jmenované by měly řídit postup přes horizont každodenních aktivit a zároveň zajistit, aby se snahy státu navzájem podporovaly. Pro tvorbu politik však mají strategie relativně malý význam a žádané funkce plní jen v omezené míře. To podlamuje schopnost ČR naplnit zejména cíle, které jsou dlouhodobé a komplexní, v prvé řadě globální Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) a s nimi spojené národní rozvojové cíle, obojí ztělesněné v záměrech Strategického rámce ČR 2030.
Důvodů pro malý význam strategií v tvorbě politik je několik, z hlediska projektu zejména na makro- a mezo-úrovni.
První rovinou je koherence na makro-úrovni, tedy vzájemný soulad strategií. Přes existenci zastřešujícího Strategického rámce ČR 2030 (ČR 2030) – který zároveň představuje národní převodník SDGs - je vazba strategií na tento rámec často jen volná či formální a častěji je možno říci, že strategie nejsou v přímém rozporu s ČR 2030, než že by ČR 2030 zřetelně naplňovaly.
Dalším problémem je už sám velký počet strategií, při němž je velmi obtížné udržet nejen soulad s nejvyšší úrovní cílů, ale také horizontální koherenci těchto strategií spolu navzájem a zajistit jejich úspěšnou implementaci.
Druhou rovinou je koherence na mezo-úrovni, koherence uvnitř jednotlivých strategických dokumentů a cyklů.
Efekt strategií podrývá skutečnost, že práce s nimi je často administrativně náročná, při množství strategií pak dvojnásob náročná. Základní monitoring strategií probíhá sice relativně často – při množství strategií představuje i to nezanedbatelnou zátěž – ale orientuje se spíše na výstupy/plnění úkolů, než na výsledky a současně je málokdy časově smysluplně propojen s hodnocením strategií souvisejících.
Mezi strategiemi a rozdělováním finančních prostředků existuje také jen velmi volná vazba. Jednak vzhledem k zavedenému systému rozpočtování, jednak vzhledem k tomu, že každá nová vláda tenduje k přestrukturování priorit a zdrojů pouze s ohledem ke krátkodobým záměrům (programové prohlášení) a často i bez vůbec jakéhokoliv povědomí o dlouhodobých výzvách, potřebách a snahách.
Snaha o zvýšení míry digitalizace a automatizace procesů vedoucí k větší efektivitě a pružnosti úřadu jsou hlavní důvody pro vznik nového informačního systému – Dataset management systému (dále jen „DSMS“). Bezprostředním přínosem projektu bude větší efektivita způsobu, jakým se shromažďují data indikátorů pro potřeby Agendy 2030 a ČR 2030, jakým způsobem se předávají správcovským agenturám OSN (Custodian Agencies) a následně publikují ve formě otevřených dat. Zajistí ji dodané IT řešení – DSMS a s ním spojená úprava procesů.
Předmět projektu:
zpráva určující konkrétní kroky pro zlepšení soudržnosti politik pro udržitelný rozvoj, tj. návrh strategií k odstranění či úpravě, určení potřeb financování strategií a přehled stávajících zdrojů financování
informační systém pro monitorovací ukazatele UR, včetně datového uložiště a zjednodušení importu a správy dat
Cíl projektu:
Základním dlouhodobým cílem je zvýšení koherence politik ve vztahu k dlouhodobým záměrům, specificky pak k SDGs, resp. ČR 2030 – jakožto zastřešujícímu strategickému materiálu na národní úrovni. ČR 2030 obsahuje průřezová témata a stojí na třech pilíř udržitelného rozvoje (sociální, ekonomický, environmentální), které jsou doplněny o regionální rozměr, globální rozvoj a dobré vládnutí. Míra koherence politiky pro udržitelný rozvoj se v rámci projektu řídí podle cílů a povahy materiálu ČR 2030.
Doba realizace projektu:
1.7.2023 – 31.5.2026
Zdroje financování:
Národní plán obnovy: 46 733 000 Kč
Státní rozpočet (MŽP): 2 849 140 Kč
Pilíř: 1. Digitální transformace
Název komponenty: 4.4 Zvýšení efektivity výkonu veřejné správy
Reforma/Investice Identifikace výzvy: Reforma 1: Zvýšení efektivity, pro-klientské orientace a využívání zásad informovaného rozhodování ve veřejné správě
Číslo výzvy: 38
Název milníku/cíle: Dokončení pěti opatření na podporu informovaného rozhodování a zlepšení koordinace politik a strategického plánování v centru vládnutí.
Registrační číslo projektu: CZ.31.3.0/0.0/0.0/23_099/0010365
Hlavním příjemce podpory je Ministerstvo životního prostředí. Dalšími partnery projektu jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Česká informační agentura životního prostředí a Český statistický úřad.
Kontakt:
Lucie Sršňová, lucie.srsnova@mzp.gov.cz