Vyšla Zpráva o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024, kterou zpracoval tým nezávislých vědců pod hlavičkou Sítě řešení udržitelného rozvoje OSN (SDSN). Zpráva hodnotí pokrok v plnění SDGs v 38 evropských zemích i to, jak jsou na tom evropské státy v oblasti dopadů na další země a nerovností.
"Cíle udržitelného rozvoje, které přijaly všechny členské státy OSN v roce 2015, se v Evropě a na celém světě nedaří plnit. Zůstávají tak budoucností, kterou si Evropa a svět přejí. V multipolárním a roztříštěném světě musí koalice evropských myšlenkových lídrů spolupracovat, aby mohly sehrát vedoucí úlohu na mezinárodní úrovni při přípravě globálního udržitelného rozvoje na další desetiletí. Je proto třeba, aby se toho ujali lídři, kteří vzejdou z nových eurovoleb," zdůrazňuje Guillaume Lafortune, viceprezident SDSN a hlavní autor zprávy.
Zpráva upozorňuje na to, že pokud půjde plnění cílů současným tempem, tak třetina SDGs se nestihne do roku 2030 v EU naplnit. Mezi členskými zeměmi ale panují značné rozdíly, takže střední, jižní a východní Evropa dle této predikce nedosáhne dokonce ani poloviny SDGs.
"V celkovém hodnocení SDG indexu se Česká republika letos umístila na 7. místě, čímž si o jednu příčku polepšila oproti loňskému roku. Dařilo se nám v oblasti snižování nerovností, udržitelného rozvoje měst a obcí a v globálním partnerství pro plnění cílů. Za pozitivní v tomto hodnocení mám fakt, že v plnění žádného z Cílů udržitelného rozvoje nezaznamenala ČR pokles,“ komentuje ministr životního prostředí a předseda Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že výsledky Zprávy byly představeny i na 45. jednání RVUR.
V nových indexech si ČR vede poměrně dobře a umístila se nad průměrem EU. Index Spillovers, hodnotí dopad na schopnost ostatních zemí dosáhnout Cílů udržitelného rozvoje, a to ve třech dimenzích: environmentální a sociální dopady začleněné do obchodu, bezpečnost, ekonomika a finance. Vyšší skóre znamená, že země způsobuje více pozitivních a méně negativních vedlejších účinků. ČR se v tomto indexu umístila na 5. místě.
Nicméně v hodnocení principu „nenechat nikoho pozadu“ (index Leave no-one behind) se ČR umístila až na 17. místě. Tento index sleduje nerovnosti ve čtyřech dimenzích: chudoba, služby, gender a příjmy. ČR si sice vede dobře v oblasti chudoby a příjmové rovnosti, nicméně přístup a kvalita služeb vykazuje značné nerovnosti v oblasti zdraví, porodnosti i vzdělání. V oblasti genderové rovnosti také nedochází k dostatečnému pokroku.
Mimo hodnocení představuje Zpráva deset prioritních akcí pro nové složení Evropského parlamentu a Komise, které bude mít mandát do roku 2029. Tyto akce se soustředí například na snižování sociálního vyloučení a chudoby, zrychlení úsilí o dosažení nulových emisí, omezení negativních mezinárodních dopadů, podporu transformace k udržitelnému obchodnímu systému a občanskou participaci.