Blízká budoucnost přinese mnoho výzev, a to pro tvorbu politik i pro jejich implementaci. Proto si letošní Fórum udržitelného rozvoje vybralo podtitul „Přeměna politik, která je zelená, spravedlivá a pravděpodobně nevyhnutelná“. S přeměnou souvisí rychlý vývoj digitálních technologií, dopady klimatických změn a současná snaha o zmírňování negativních dopadů na jednotlivce. Na Fóru udržitelného rozvoje, které každoročně pořádá Rada vlády pro udržitelný rozvoj, se letos sešla 19. září v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stovka účastníků z různých oblastí. Fórum zároveň symbolicky odstartovalo letošní Evropský týden udržitelného rozvoje, který trvá až do čtvrtka 26. září.
„O politikách, opatřeních a strategiích reagujících na problémy a hrozby spojené nejen se změnou klimatu, nemůžeme uvažovat odděleně jen jako o zelených, ekonomických či sociálních. Tak jako tři základní pilíře udržitelného rozvoje nemohou fungovat jeden bez druhého, aby spolu dokázaly utvářet lepší budoucnost, musíme i v reakci na veškeré výzvy, které před námi dnes stojí, propojovat co nejefektivněji poznatky ze všech oblastí lidského poznání a přetavit je ve funkční, efektivní a sociálně citlivá opatření. Musíme se zasadit o to, aby modernizační politiky myslely skutečně na všechny skupiny obyvatel. Aby měly přístup k novým technologiím, dovednostem a příležitostem, které digitální éra přináší,“ řekl během svého projevu náměstek ministra životního prostředí Pavel Janda (TOP 09), který konferenci uvedl vedle děkana FSV Tomáše Karáska.
Na úvodní slovo navázala přednáška Rominy Boarini, ředitelky Centra OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) pro kvalitu života. Ve svém příspěvku se zaměřila na propojení konceptu well-beingu a modernizačních politik, přičemž zdůraznila, že zaměření na člověka jako jednotlivce a kvalitu jeho života je stěžejní pro úspěch nových politik věnujících se výzvám klimatické krize, digitalizace a spravedlivé transformace. Dále přiblížila aktuální stav naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v České republice z pohledu OECD a nastínila tak možné další budoucí výzvy.
Následovala panelová debata, která se zaměřila na spravedlivou transformaci z několika různých úhlů pohledu a snažila se nastínit možnosti společného řešení problému. Debaty se účastnili Michaela Chaloupková, členka představenstva skupiny ČEZ, Zuzana Harmáčková, vedoucí Oddělení sociálně ekologické analýzy AV ČR a výzkumnice národního institutu SYRI, Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování a Karel Trpkoš, vrchní ředitel Sekce informačních technologií MPSV. Debatu moderovala Apolena Rychlíková. Účastníci panelu tak nabídli své pohledy z oblasti akademické, byznysové i veřejné. Odpovídali na otázky týkající se např. trhu práce, digitalizace a sociálně vyloučených lokalit, a v neposlední řadě odpovídali na otázky z publika.
V odpoledních hodinách čekaly na návštěvníky Fóra tři workshopy. MŽP připravilo blok věnovaný koherenci politik pro udržitelný rozvoj a představilo zde první výsledky projektu zaměřeného na zlepšení strategického plánování na úrovní státní správy. Účastníci workshopu si také mohli cvičně vyzkoušet rozdělení strategií dle klíčových oblastí Strategického rámce ČR 2030.
Český statistický úřad připravil workshop věnovaný indikátorům udržitelného rozvoje, jejich metodickému vývoji a jejich (ne)politické potřebě. Workshop vysvětlil posluchačům stále přítomnou proměnu dat v čase a formou kvízu představil zajímavé trendy a jejich význam pro naplňování cílů v oblasti udržitelnosti.
V neposlední řadě měli účastníci možnost seznámit se s SDGs i na místní úrovni během workshopu Ministerstva pro místní rozvoj. Workshopem provázel náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň (STAN). Jako hosté dále vystoupili zástupci z Moravskoslezského kraje (Eurocentrum Ostrava a projekt Life Coala), kteří představili své výzvy a projekty.
Podívejte se na záznam celého Fóra pro udržitelný rozvoj 2024