Dne 23. 5. 2022 byl Evropskou komisí vydán report, který pojednává o pokroku plnění cílů SDGs za posledních pět let (2016-2021). Jednotlivé cíle byly strukturovány podle 17 SDGs a byly monitorovány pomocí indikátorového setu Eurostatu, který obsahuje 101 indikátorů (z toho 67 indikátorů bylo převzato z indikátorové sady OSN). Každý cíl byl vyhodnocen z perspektivy EU. Všechny tyto skutečnosti jsou v reportu dávány do kontextu s prioritami EU, zohledněn je i vliv pandemie COVID-19.
EU se daří v zajišťování míru, spravedlnosti a silných institucí (SDG 16)
EU opakovaně dosáhla nejvýraznějšího pokroku v cíli 16. Kleslo úmrtí v důsledku zabití nebo napadení, hlášení trestných činů obyvatelstvem, násilí a vandalismus. Soudní systém je považován za dostatečně nezávislý, nicméně vládní výdaje na soudnictví vzrostly.
Další výraznější pokrok nastal u SDGs 1, 8, 7 a 9. V SDG 1 došlo ke zlepšení ve všech dimenzích chudoby. Méně obyvatel čelí problémům s uspokojením základních potřeb. Je třeba však upozornit, že toto hodnocení ještě neodráží dopad pandemie COVID-19. Velmi výrazného zlepšení oproti předchozímu roku ukazuje SDG 8. Lze vidět jasné známky zotavení po dopadu pandemie v zaměstnanosti a dalších oblastech. Snížil se i počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se nevzdělávají. U SDG 7 nastal v roce 2020 výrazný pokles spotřeby energie v důsledku omezeních souvisejících s COVID-19. Cíle energetické účinnosti a v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 jsou splněny a pro rok 2030 na cestě ke splnění. SDG 9 vykazuje příznivé trendy ve většině svých ukazatelů. V oblasti VaV a inovací zaznamenala EU pokračující růst výdajů na VaV, také podílu pracovníků VaV na pracovní síle a podílu mladých lidí s terciárním vzděláním.
Naopak nejmenšího pokroku EU dosáhla v pomoci rozvojovým zemím (SDG 17)
Nejméně pokroku bylo zaznamenáno u SDGs 17, 6 a 15. U SDG 17 na malý pokrok měly vliv pokles finanční pomoci z EU do rozvojových zemí, zatímco dovoz z těchto zemí nadále rostl. Poměr oficiální rozvojové pomoci EU k HND dosáhl v roce 2020 nového rekordu, jakožto důsledek zvýšených výdajů na oficiální rozvojovou pomoc v souvislosti s pandemií COVID-19 spolu s poklesem HND ze stejného důvodu. Pozitivní stránka v tomto ukazateli byla silný nárůst podílu domácností, které využívají vysokorychlostní připojení k internetu. U SDG 6 je pozitivní, že klesá podíl lidí, kteří mají nevhodné hygienické zařízení, a roste počet domácností, které jsou napojeny na čističky odpadních vod. Trendy týkající se kvality vody byly však už méně příznivé. Ukazatele SDG 15 sice ukazují mírná zlepšení, avšak v kombinaci s několika jasně negativními vývojovými trendy, které ve výsledku vedou k mírně negativnímu hodnocení na úrovni cílů. Mírně vzrostla lesní plocha a suchozemská chráněná území. Tlaky na biologickou rozmanitost ze záboru půdy jsou i nadále intenzivní. Výsledkem ztráty biotopu je úbytek běžných ptáků a motýlů. Hodnocení cíle potvrzuje, že stav ekosystémů a biologické rozmanitosti je v EU nepříznivý.
Předchozí vydání monitorovací zprávy EU pro SDG ukázalo, že také před pandemií COVID-19 byl pokrok k SDG v EU nerovnoměrný, a že některé oblasti vyžadují více pozornosti a opatření. Pandemie dosažení Agendy 2030 a SDG ještě více zkomplikovala, a to jak pro EU, tak pro celý svět. Dopadům pandemie COVID-19 je v reportu věnována samostatná kapitola, kde jsou za využití krátkodobých dat ukázány měsíční a čtvrtletní dopady. Nejvýraznější pokrok oproti předchozímu roku nastal v SDG 8, 7 a 11, naopak pohoršilo si SDG 4 a 13.
A jak je na tom ČR?
V příloze reportu je hodnocení každého státu pomocí matice, kde lze najít vzdálenosti v plnění cílů pro jednotlivé SDGs ve srovnání s evropským průměrem. Podrobněji metodiku report popisuje v kapitole Přehled stavu a pokroku členských států EU směrem k SDGs. Z matice je patrné, že za posledních 5 let se ČR nevzdaluje od žádného stanoveného cíle SDGs, což je velice pozitivní informace. Rozdíly však nastávají v míře přiblížení se k plnění cílů. Nejvyššího pokroku (kde byla ČR nad EU průměrem) dosáhla ČR v SDG 10, 1, 8, 11 a 2. Naopak nejmenší pokrok, kdy ČR byla znatelně pod EU průměrem, byl v oblastech SDG 13 a 5.
Pozitivní trend v oblasti SDG 1 a 10 byl dán zejména díky nízkému mzdovému rozptylu a také systému sociálních dávek.
Negativní trend v SDG 13 je zapříčiněn nedostatkem investic a reforem k usnadnění zeleného přechodu. Další nejslabší výkon byl zaznamenán v SDG 5. Česká republika zaostává v rozdílech v odměňování žen a můžu (gender pay gap), také rozdílech v zaměstnanosti mezi ženami a muži, v podílu zaměstnaných žen na manažerských pozicích, a také v dopadech rodičovství na zaměstnanost. V tomto SDG zaostává ČR za ostatními zeměmi EU.
Jedno ovlivňuje druhé
Kromě hodnocení jednotlivých SDG a jejich míry dosažení, report také popisuje dopady činností v jednom sektoru, regionu nebo zemi, na jiné sektory, regiony nebo země – tzv. „spillover effects“. Report popisuje několik spilloverů efektů. Z environmentálních spilloverů bylo zjištěno, že spotřeba EU má významný vliv na životní prostředí i v jiných částech světa. Jako příklad lze uvést, že CO2 obsažený v importu je zhruba o jednu třetinu vyšší než v exportu. Nejvíce emisí CO2 je emitováno v Číně, Rusku a USA. Stejně tak 40 % kritický surovin je dováženo. V případě půdní stopy, EU importuje 45 % orné a lesní půdy pro uspokojení vlastní spotřeby, zatímco stopa travnatých porostů EU má jen minimální podíl na importované využití půdy. Eurostat tedy zdůrazňuje, že strategie k dosáhnutí SDGs musí být tedy implementovány na všech úrovních, od lokálních i globálních.
Implementaci stěžuje existence částečná nekoherence mezi jednotlivými SDGs, resp. jejich indikátory. Eurostat proto analyzuje i míru korelace mezi jednotlivými indikátory, nicméně 62 % párů indikátorů spolu signifikantně nekoreluje. Mezi páry indikátorů, kde existuje signifikantní vazba synergie převažují nad protichůdnými účinky (trade-offs).
Kompletní zpráva Eurostatu je v angličtině dostupná zde.